Kanada – Česko | 3:2 (po pr.) | | | USA – Lotyšsko | 6:3 (kon.) | | | Nórsko – Švajčiarsko | 5:4 (2:1 po s.n.) |
Washington – Montreal | 4:1 (kon.) | | | Tampa Bay – Florida | 3:6 (kon.) | | | Winnipeg – St. Louis | 5:3 (kon.) |
Taliansko – Veľká Británia | 1:5 (kon.) | | | Poľsko – Ukrajina | 1:4 (kon.) | | | Rumunsko – Japonsko | 3:5 (kon.) |
Litva – Chorvátsko | 2:1 (po pr.) | | | Estónsko – J. Kórea | 1:4 (kon.) | | | Čína – Španielsko | 4:3 (2:1 po s.n.) |
Fínsko – Česko | 2:4 (kon.) | | | Švajčiarsko – Švédsko | 1:2 (kon.) |
koniec
Taliansko
1:5
(0:2, 1:2, 0:1)
Veľká Británia

Libor Štěpán
Góly a asistencie:
31. Misley (di Tomasso, Seed) – 1. Kirk (Lake, Perlini), 18. Halbert (Kirk, Perlini), 21. Kirk (Perlini), 28. Duggan (Shudra), 59. O'Connor (Dowd, Kirk)
Rozhodca: Salonen (FIN), Eriksson – Jonsson (oba SWE), Muzsik (HUN)
Diváci: 2 378
Nepremenená penalta:
Taliansko:
Fadani (21. Clara) – Glira, Larkin (C), Trivellato, di Tomaso, Zanatta, Pietroniro, di Perna, Seed – Tedesco, Purdeller, Gazley – Ierullo, Misley, Saracino – Mantinger, Kostner, Zanetti – Frigo, Mantenuto
Náhradníci:
Tréner: Jukka Jalonen
Veľká Británia: Bowns (Whistle) – O'Connor, Richardson, Halbert, Clements, Batch, Hazeldine, Tetlow – Perlini, Lake, Kirk – Waller, C. Neilson, Dowd (C) – Shudra, Davies, Duggan – Betteridge, Lachowicz, L. Neilson – Brown
Náhradníci:
Tréner: Peter Russell
Náhradníci:
Tréner: Jukka Jalonen
Veľká Británia: Bowns (Whistle) – O'Connor, Richardson, Halbert, Clements, Batch, Hazeldine, Tetlow – Perlini, Lake, Kirk – Waller, C. Neilson, Dowd (C) – Shudra, Davies, Duggan – Betteridge, Lachowicz, L. Neilson – Brown
Náhradníci:
Tréner: Peter Russell
Rozhodca: Salonen (FIN), Eriksson – Jonsson (oba SWE), Muzsik (HUN)
Diváci: 2 378
Velká Británie udělala obrovský krok k okamžitému návratu mezi elitu. Bez ohledu na jakékoliv další výsledky jí k jistotě stačí bodovat v posledním utkání s Polskem. To se hraje jako úplně poslední na celém turnaji, takže oba celky budou vědět, co potřebují. Může se stát, že Britové budou mít jistotu už před zápasem. Naopak Itálie se dostala po druhé porážce do velkých problémů a za určitých okolností jí nemusí stačit ani výtězství v posledním kole nad domácím Rumunskem. Situaci nemá ve svých rukou a musí se spoléhat na další výsledky. Hodně napoví už odpolední utkání Polska s Ukrajinou. (14:29:34)
Střely na branku v celém utkání – 33:17
Velmi rychle využitá přesilovka 5 na 3 a pátý gól v italské síti! BEN O'CONNOR nikým neatakován v poklidu sjel s pukem od modré čáry až na úroveň bodu pro vhazování a procedil svoji střelu mezi rukou a tělem Clary! Už sedmý kanadský bod Liama Kirka ve druhém utkání turnaje! Asistence: Robert Dowd, Liam Kirk.
Střely na branku po druhé třetině – 22:12
Dlouhé obléhání branky soupeře se konečně Italům vyplatilo a dávají první gól v zápase! Moc hezký kolotoč vyšperkovala především křížná přihrávka Gregoryho di Tomassa do pravého kruhu, kde BRYCE MISLEY zcela rozhodně zamýšlel hledat na brankovišti hůl čekajícího Nicholase Saracina, ale nedal to úplně přesně. Jenže Ben Bowns v britské brance také počítal s přihrávkou a puk mu proklouzl pod pravým betonem do branky! Asistence: Gregory di Tomasso, Jason Seed.
Poprvé na turnaji se prosazuje třetí britská formace a zvyšuje už na 4:0! Za vše může obrovská chyba Purdellera za vlastní brankou, nechal se obrat o puk Colem Shudrou, ten jen jednoduše přihrál SAMU DUGGANOVI, který vymetl horní roh nad lapačkou Clary, který při zásahu posunul branku, rozhodčí to zkoumali na videu, ale nebyl jediný důvod gól neuznat! Asistence: Cole Shudra.
ze hřiště odchází Fadani, přichází Clara.
Poprvé na celém turnaji se britské vedení 2:0 mění ne na 2:1, ale na 3:0 a zase to je z první akce po příchodu z kabin! Skvělou práci odvedl Brett Perlini, který projel útočnou třetinou, jako kdyby tam žádní protihráči nebyli, natáhl obránce k sobě a výbornou přihrávkou na brankoviště daroval jednoduchý gól LIAMU KIRKOVI, který tak dává už třetí gól na turnaji! Kirk i Perlini mají už 6 kanadských bodů. Asistence: Brett Perlini.
NATHANAEL HALBERT se ale v další akci prosazuje a zvyšuje na 2:0 pro Brity! Puk do útočného pásma po pravé straně zavezl Liam Kirk, počkal na spoluhráče z druhé vlny, do středu sjel právě Nathanael Halbert, prvním dotekem si hodil puk na bekhend mimo protihráče a druhým ho nečekaně poslal k tyči pod lapačku Fadaniho! Asistence: Liam Kirk, Brett Perlini.
První akce na druhé straně ale hned znamená vstřelenou branku a vedení Britů! Krásná kombinace začala už v obranném pásmu, stojící Brett Perlini sklepl výbornou přihrávku na útočnou modrou do jízdy Benu Lakeovi, ten mohl sám střílet, ale předal puk doleva LIAMU KIRKOVI a největší britská hvězda nekompromisně prostřelila Fadaniho! Asistence: Ben Lake, Brett Perlini.
Itálie: Fadani (Clara) – Glira, Larkin (C), Trivellato, di Tomaso, Zanatta, Pietroniro, di Perna, Seed – Tedesco, Purdeller, Gazley – Ierullo, Misley, Saracino – Mantinger, Kostner, Zanetti – Frigo, Mantenuto
Trenér: Jukka Jalonen
Velká Británie: Bowns (Whistle) – O'Connor, Richardson, Halbert, Clements, Batch, Hazeldine, Tetlow – Perlini, Lake, Kirk – Waller, C. Neilson, Dowd (C) – Shudra, Davies, Duggan – Betteridge, Lachowicz, L. Neilson – Brown
Trenér: Peter Russell
Rozhodčí: Salonen (FIN), Eriksson – Jonsson (oba SWE), Muzsik (HUN).
Ačkoliv Itálie s Velkou Británií většinu doby patří na podobnou výkonnostní úroveň, potkávají se na ledě překvapivě velmi málo. Napřílkad mezi lety 1994 a 2013 šlo jen o 2 utkání, jedno na MS I. divize v roce 2009 a jedno na turnaji v Rakousku v roce 2003. Za celou historii jde pouze o 19 zdokumentovaných střetnutí, z nichž 11 ovládli Italové, 6 Britové a 2 skončily remízou. V poslední době však je situace vyrovnanější a především zajímavá v tom, že Italové sice vyhrávají přípravná utkání, jenže Britové ta důležitá na mistrovství světa. Stejně jako platí, že vítězí tým, který je ofociálně v roli hostů Tyto rovnice platí bez výjimky od roku 2018. Potvrdí se statistika i letos, nebo ji tým z Apeninského poloostrova prolomí?
Posledních 5 vzájemných zápasů:
Itálie – Velká Británie 3:5 (5. 5. 2023, MS I. A divize)
Velká Británie – Itálie 0:3 (10. 5. 2022, příprava)
Velká Británie – Itálie 1:3 (5. 5. 2022, příprava)
Velká Británie – Itálie 2:5 (19. 4. 2019, příprava)
Itálie – Velká Británie 3:4 (27. 4. 2018, MS I. A divize)
1. ITA 2-0-1-0 10:5 7
2. UKR 1-1-1-0 10:6 6
3. GBR 0-3-0-0 11:8 6
4. POL 2-0-0-1 7:6 6
5. JPN 0-0-1-2 6:11 1
6. ROU 0-0-1-2 2:10 1
Ačkoliv je Itálie hornatá země, hokej se v ní začal hrát nejprve v nížinách. První dochované záznamy o odehraném zápase sahají do Turína v roce 1908. Přesto trvalo dalších 18 let, než byla založena FISG (Federazione Italiana Sport del Ghiaccio – Italská federace ledových sportů), pod kterou samozřejmě patří také hokej. To již byla Itálie 2 roky členem IIHF, založila ligovou soutěž a reprezentace se poprvé zúčastnila ME, na kterém však nedokázala vstřelit gól. Na první vítězství na velkém turnaji čekali Italové až do roku 1929. Nejlepšího umístění pak dosáhla na MS 1953, poznamenaném neúčastí zámořských celků, stále ještě nepřítomností SSSR a odstoupením Československa. Vítězství ve skupině B znamenalo celkové 4. místo. Přesto až do poloviny 60. let nebyli Italové stabilním účastníkem turnajů na mezinárodní scéně. První velký úspěch v moderní éře se jim povedl v roce 1981, kdy po postupu ze skupiny C nečekaně vyhráli i skupinu B a postoupili na mistrovství světa mezi elitu, kde se následující rok dokonce dokázali udržet, což zvládli jako první nováček od
rozšíření tehdejší skupiny A na 8 zemí v roce 1976. Tehdejší tým však tvořili z drtivé části Italové narození v zámoří. Dalším postupem do skupiny A začala nejslavnější éra italského hokeje. čímž začala nejslavnější éra italského hokeje. V domácí lize bylo najednou hodně peněz a hráli tam přední hráči z hokejově vyspělých zemí, v reprezentaci bylo dost hráčů, kteří se narodili v italských komunitách v USA a Kanadě, a Itálie z toho dokázala na mistrovství světa vytěžit 4 účasti v play-off v řadě mezi lety 1993–1996! Čtvrtfinále však nikdy nepřekonala a nejlepším umístěním v moderní éře se stalo 6. místo z domácího MS v roce 1994. Téhož roku také vyrovnala své nejlepší umístění (9. místo) na ZOH. Poté se však projevil nástup kvalitních postsovětských zemí a Slovenska, navíc v italském hokeji došly peníze a domácí soutěž ztratila svoji úroveň. V tomto století pak Italové patří mezi národy na pomezí elitní a druhé nejvyšší divize, pravidelně postupují a sestupují. V poslední době však tráví víc času v I. A divizi, letos je to třetí rok za sebou, což se jim naposledy stalo v letech 2003–2005. Po dvou třetích místech, přičemž to loňské přišlo lehce potupně v domácím prostředí v Bolzanu, opět nemají jiný cíl než skončit na některém ze dvou postupových míst.
Bilance na posledních 5 MS:
2024, I. A divize: 2-1-1-1 20:10, 9 bodů, 3. místo
2023, I. A divize: 3-0-0-2 23:16, 9 bodů, 3. místo
2022, elitní divize: 0-0-1-6 12:32, 1 bod, 15. místo – sestup do I. A divize
2021, elitní divize: 0-0-0-7 11:41, 0 bodů, 16. místo
2019, elitní divize: 0-1-0-6 5:48, 2 body, 14. místo
Ani letos však nemají situaci vůbec jednoduchou a nevyhnuli se nečekané ztrátě. Do turnaje v Rumunsku sice vstoupili hladkým vítězstvím nad Japonskem 4:1, o kterém nebylo pochyb od úvodních minut, poté však v souboji s letošní senzací v podobě ukrajinského nováčka jen dotahovali, ani jednou nevedli a prohráli 2:3 po nájezdech. Tuto ztrátu však dokázali prozatím odčinit, výrazně zlepšeným výkonem ve druhé a třetí třetině porazili do té doby stoprocentní Polsko a výrazně zvýšili šance na postup. A pokud porazí v předposledním utkání Velkou Británii v základní hrací době, mohou za určitých okolností na konci dne jako jediní dosáhnout už kolo před koncem na postupovou jistotu. To je velká motivace.
Většinu hráčů do národního týmu dodala trojice klubů působících v rakouské mezinárodní lize ICEHL, HC Bolzano, HC Pusternal a Asiago. Ovšem nejvýraznější osobnosti působí v jiných soutěžích, a to včetně kompletní trojice brankářů. Na turnaji však překvapivě před 20letým Damianem Clarou, jehož před dvěma lety draftoval Anaheim a má s ním i podepsanou smlouvu, ačkoliv téměř celou sezonu strávil ve švédské a finské lize, dostává přednost 24letý Daniele Fadani, který je na mistrovství poprvé v kariéře v roli jedničky, i když pravidelně chytá jen druhou švýcarskou ligu a v té první dostává v Ambri jen lehce čuchnout. Na turnaji si však zatím vede skvěle. Trojice nejlepších obránců týmu také hraje jinde. Kapitánem je v Londýně narozený 34letý Thomas Larkin, který letos zakončil již osmou kompletní sezonu v německé DEL. V ní prakticky celou kariéru působí i 32letý Alex Trivellato. Ovšem zatím nejproduktivnějším obráncem týmu na turnaji je Čechům i Slovákům velmi dobře známý 30letý kanadský rodák Phil Pietroniro, který po dvou letech v Trenčíně odehrál výbornou sezonu v dresu Rytířů Kladno, kde podepsal i pro příští ročník. Lídrem útoku pak je 31letý Daniel Tedesco, další rodák z Kanady, který se do země svých předků vrátil před 7 lety a v současnosti patří mezi přední hráče britské ligy, letos hrál za Guildford Flames, tým středu tabulky. Nejlépe mu na turnaji zatím sekunduje 21letý Tommy Purdeller, který se po dvou letech v kanadské juniorské OHL, kterou navíc s Peterboroughem Petes v prvním roce celou vyhrál, vrátil před touto sezonou domů a patřil k lídrům Pusternalu, byl dokonce vyhlášen nejlepším nováčkem sezony rakouské mezinárodní ICEHL. Trenérem italského nároďáku je prvním rokem veleznámý a veleúspěšný Fin, 62letý Jukka Jalonen, hlavní trenér finské reprezentace v letech 2007–2013 a 2018–2024, kdy s ní získal tři tituly mistra světa.
Velká Británie měla od počátku k hokeji velmi blízko, neboť Kanada je její bývalá kolonie. První ligová soutěž za účasti 5 klubů se začala hrát již v sezoně 1903/04, čímž se stala nejstarší ligou v Evropě. Je tak samozřejmé, že Británie patří mezi zakladatelské země IIHF (1908), přičemž paradoxně domácí Britská hokejová federace vznikla až v roce 1914. Národní tým patřil od počátku k nejsilnějším na kontinentu. Vyhrál mistrovství Evropy již v roce 1910 a získal bronzovou medaili na historicky prvních ZOH v roce 1924. Rodilých Britů však bylo v reprezentaci minimum, většinu hráčů tvořili Kanaďané, nebo Britové narození v Kanadě. Nejlepší časy zažil britský hokej ve 2. polovině 30. let. V sezoně 35/36 byla v Anglii založena profesionální liga s vysokými platy, která nalákala mnoho hráčů z NHL. A posilněný národní tým v letech 1935–1938 získal postupně 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili na MS a vyhrál ZOH 1936 v Ga-Pa. Dobu největších historických úspěchů ukončila až 2. světová válka. Poté se britský hokej propadl o velké krize a měl několik období, kdy se systému mistrovství světa vůbec neúčastnil. Definitivně se vrátil až v roce 1989. Impulsem pro obrodu britského hokeje bylo postavení arény v Sheffieldu a založení tamního klubu o 2 roky později. Za další 2 roky, opět posíleni o množství Kanaďanů, vyhráli skupinu B a postoupili mezi elitu, kde se však ohřáli jen na jeden rok. Vznik několika silných klubů inicioval založení profesionální Superligy na konci roku 1995, kterou po 7 letech nahradila současná EIHL, a pro reprezentaci nastaly poměrně klidné časy ve skupině B, později v I. divizi. Blýskání na lepší časy začalo v roce 2017, kdy Britové po 4 letech konečně postoupili z I. B divize, o rok později se jim senzačně povedl další postup z I. A divize a sérii senzací zakončili v roce 2019, kdy se dokázali mezi elitou poprvé v historii od zavedení výkonnostních skupin zachránit po otočce zápasu s Francií. Záchrana se jim povedla i v roce 2021, ale od té doby Velká Británie pravidelně sestupuje do I. A divize a vzápětí zase postupuje zpět mezi elitu. Nyní se ocitla v dolní části této sinusoidy a má tak jediný cíl, skončit nejhůře druhá a vrátit se mezi nejlepší hokejové země světa.
Bilance na posledních 5 MS:
2024, elitní divize: 1-0-0-6 12:30, 3 body, 15. místo – sestup do I. A divize
2023, I. A divize: 4-1-0-0 24:7, 14 bodů, 1. místo – postup do elitní divize
2022, elitní divize: 0-0-1-6 10:33, 1 bod, 16. místo – sestup do I. A divize
2021, elitní divize: 1-0-1-5 13:31, 4 body, 14. místo
2019, elitní divize: 0-1-0-6 9:41, 2 body, 13. místo
V Rumunsku k tomu ale nevykročila nejlépe. Proti Ukrajině sice vedla 2:0, jenže poté nepochopitelně přestala hrát a musela otáčet skóre z 2:3, což nakonec zvládla až po samostatných nájezdech. A tento zápas jako kdyby předznamenal celé dosavadní působení Britů na turnaji. Ve druhém utkání přes střeleckou převahu nedokázali proti Rumunsku navázat na trefu hned z první akce a opě tak museli do prodloužení, v němž rozhodli jak jinak než z první akce. A tříbodové vítězství neurvali ani proti Japonsku, ačkoliv opět vedli 2:0. Znovu však museli v poslední třetině dotahovat ztrátu a prodloužení, dle svého nového zvyku, rozhodli již v jeho první minutě. Mají tak po třech kolech jen šest bodů, ačkoliv jako jediní na turnaji ještě neprohráli, a jsou v průběžném pořadí až na nepostupovém třetím místě, o skóre za senzací turnaje z Ukrajiny (s ní však mají lepší vzájemný zápas, což rozhoduje v konečné tabulce) a o skóre před Polskem. Proti Itálii nutně potřebují zabrat.
Národní tým je z velké většiny tvořen hráči z domácí nejvyšší soutěže EIHL, v níž však, s výjimkou brankářů, obvykle nehrají nějakou větší roli, tu tam mají cizinci. V top 60 kanadského bodování soutěže se ocitli pouze 2 Britové, z toho jeden z nich se v reprezentaci dlouhodobě neobjevuje. Mimo ostrovy letos nastupovali jen 3 muži, přičemž 2 z nich patří mezi zásadní postavy reprezentace. Českým fanouškům velmi dobře známý 25letý útočník Liam Kirk, který loni patřil k tahounům Litvínova a minulý týden se stal s téměř bodem na zápas mistrem německé DEL v dresu Eisbärenu Berlín. Dorazil na turnaj až v průběhu, poprvé hrál ve třetím kole s Japonskem a hned se blýskl třemi body. A slovenským fanouškům povědomý 29letý obránce Nathanael Halbert, který se letos blýskl solidní produktivitou v dresu nečekaného semifinalisty slovenské ligy ze Zvolenu. Tu největší podporu útoku by však měl z obránců dávat již 36letý Ben O'Connor z Dundee Stars a prokázal to hned v úvodním utkání šampionátu s Ukrajinou, v němž skóroval a zapsal 2 body. Dlouhodobou jedničkou v brance je na Slovensku taktéž známý 34letý Ben Bowns, který před 3 lety odchytal jednu sezonu v Trenčíně, jinak je ale většinu seniorské kariéry věrný Cardiffu Devils. Celý tento soubor má pod palcem 50letý Skot Peter Russell, jenž je hlavním trenérem nároďáku již 11 let. Do toho se stále věnuje i klubové práci, po 2 letech u Cardiffu Devils na příští sezonu odchází do Bad Nauheimu v druhé německé lize.